Založit novou webovou stránku nebo e-shopChci nový web

Historie plemene

Historie vzniku plemene

 

Celkový typ plemene burmilla je zděděn po barmských kočkách a stínovaná srst (tipping) pochází od perských činčil. Burmilla byla vyšlechtěna v Británii náhodným zkřížením mezi barmskou kočkou a dlouhosrstým perským stříbřitým kocourem. Název, který pochází z kombinace názvů obou plemen - BURMese (barmská kočka) a ChinchILLA (perská kočka stříbřité barvy), byl vytvořený dvěmi mladíky, kteří se přišli podívat na kočky (první burmilly) v chovatelské stanici Astahazy. 

A jak to všechno začalo? V roce 1981 v Londýně v britské chovatelské stanici Astahazy paní Mirandy Bickford-Smith (rozené von Kirchberg) došlo k nechtěnému nakrytí lilové barmské kočky Bambino Lilac Fabergé mladým perským stříbřitým kocourem Jemari Sanquist. Perský kocourek měl být vykastrován a plnit funkci domácího mazlíčka manželovi paní Mirandy. Z tohoto spojení se 11.září 1981 narodila 4 stříbřitá černě stínovaná koťátka (samé kočičky - Astahazy Gabriella, Galatea, Gemma a Gisella), která vypadala typově jako jejich máma Bambino, ale stříbřité stínovaní své krátké husté srsti zdědily po svém tatínkovi Jemarim. Koťátka byla tak okouzlující a zajímavá, že se paní Miranda rozhodla spolu se svojí přítelkyní Therese Clarke (chovatelská stanice Kartush) "nové" plemeno rozvíjet a dále chovat. Jedno z koťátek Galatea zůstala u paní Mirandy a druhé kotě Gemmu získala paní Therese. Po odborných genetických konzultacích došlo k zopakování krytí a to spojením barmské kočky Bambino Azurhazy s kocourem Jemari Sanguist. Z tohoto spojení se dne 27.3.1982 narodilo jediné kotě - kocourek Astahazy Jacynth, který s Gemmou položil základ chovu prvních burmil v chovatelské stanici Kartush.

Šlechtění burmilly se rozvíjelo dvěma směry -  paní Miranda pod GCCF (Governing Counsil of the Cat Fancy)  a paní Terese s manželem pod CA (Cat Association of Britain), aby byly větší šance na uznání plemene. Vznikly chovné programy a standard plemene. Na šlechtění se podílel i známý kočičí genetik Dr. Roy Robinson. V roce 1984 se do šlechtění zapojili i dánští chovatelé pod vedením  paní Birgit Nehammer (chs. Thamakan), která si přivezla do Dánska dvě burmilly (z britské chs. Penric paní Penelope Bydlinski) a zahájila rozsáhlý chovatelský program založený na křížení burmilly se svými barmskými kočkami. Aby založila několik chovných linií, tak v roce  1991 importovala kocoura z chs. Kartush a v roce 1992 kočku z chs. Brandywell. V průběhu let byla koťata burmilly z chs. Kartush a Brandywell exportována do mnoha zemí západní Evropy a Skandinávie.

Už v roce 1989 bylo plemeno (pouze stříbřitá varianta burmilly) uznáno GCCF. Nakonec dne 28.5.1994 bylo plemeno burmilla uznáno  i na Valném shromáždění FIFé (Féderation Internationale Feline), které se konalo v Praze. Zlatou varietu burmilly FIFé uznalo nedávno teprve od roku 2012 a to velkou zásluhou českých chovatelů. Takže všichni zástupci tohoto plemene mohou získávat na mezinárodních výstavách veškeré výstavní tituly a plemenné knihy jim mohou přiznávat i tituly chovné.

To, že je burmilla opravdu velmi mladé kočičí plemeno svědčí i fakt, že ji mnohé encyklopedie koček, i v době uznání ještě neuváděly (např. Kompletní encyklopedie koček od Esther Verhoef-Verhallenové,1997 nebo Velká obrazová encyklopedie kočky od Dr. Bruce Fogle,1997, v níž je Burmilla nazývána Asijská stínovaná a je zařazena do Asijské skupiny).

Existují však encyklopedie, ve kterých  už burmillu najdeme, např. Ilustrovaná encyklopedie koček od Angely Rixon,2007 nebo Encyklopedie koček od Michaela Pollarda,2001.

 

Zdroje: Planeta zvířat, březen 2013, Burmila portrét plemene

         internet - www.burmilla.co.uk

 

TOPlist